Electronic Library of
Scientific Literature Electronic Library of
Scientific Literature
Volume XIV / 2000, Number 1
ANALÝZA AUTOPROTILÁTEK PROTI 52 kDa A 60 kDa Ro/SSA U PACIENTEK SE SJÖGRENOVÝM SYNDROMEM A SYSTÉMOVÝM LUPUS ERYTHEMATODES IMUNOBLOTEM
M. DRAHOŠOVÁ, Z. HRNČÍŘ, C. ANDRÝS, R. SLEZÁK, J. HAVLASOVÁ, O. KOPECKÝ
Ústav klinické imunologie a alergologie FN, Hradec Králové
Přednosta: MUDr. O. Kopecký, CSc.
2.interní klinika FN, Hradec Králové
Přednosta: prof. MUDr. Zb. Hrnčíř, DrSc.
Stomatologická klinika FN, Hradec Králové
Přednosta: doc. MUDr. V. Hubková, CSc.
Souhrn
Cíl: Autoprotilátky proti složkám 52 kDa a 60 kDa Ro/SSA jsou důležitým
laboratorním ukazatelem zvláště pro diagnostiku primárního Sjögrenova syndromu (SS)
a systémového lupus erythematodes (SLE). Děti matek s těmito
autoprotilátkami se nacházejí v riziku závažných komplikací (neonatální
lupus, kongenitální srdeční blokáda).
Metody: V této studii jsme testovali přítomnost autoprotilátek proti 52
kDa a 60 kDa Ro/SSA antigenům v české populaci u 31 žen trpících SLE
a 20 pacientek s primárním SS. Pro srovnání byla použita skupina zdravých
žen - dobrovolnic. Analýza autoprotilátek byla provedena imunoblotovou technikou
s použitím setů ANA/AMA - Immunoblot (DPC, Německo). Rozdíly v obsahu
autoprotilátek mezi jednotlivými skupinami byly vyjádřeny pomocí relativních
četností.
Výsledky: Četnost nálezů anti-52 kDa Ro/SSA byla významně vyšší
u pacientů se SS (95 %, p<0,001) i u SLE pacientů (52 %, p<0,001)
než v kontrolní skupině (8 %). Skupina pacientů se SS vykázala signifikantně
vyšší incidenci anti 52 kDa Ro/SSA autoprotilátek než skupina SLE (p<0,001).
Autoprotilátky proti 60 kDa Ro/SSA byly rovněž častější u pacientů se SS (40
%, p<0,001) i SLE (23 %, p<0,001) než u kontrolních žen (0 %). Obě
skupiny pacientů (SS a SLE) se nelišily v četnosti výskytu anti 60 kDa
Ro/SSA autoprotilátek.
Závěr: Nálezy autoprotilátek proti 52 kDa a 60 kDa Ro/SSA antigenům byly
ve shodě s literárními údaji a jejich detekce může obohatit péči
o matku a plod.
Klíčová slova: Sjögrenův syndrom, 52 kDa SSA-Ro autoprotilátky, 60 kDa SSA-Ro
autoprotilátky, systémový lupus erythematodes.
Summary
Objective: Autoantibodies against the 52 kDa SSA-Ro and the 60 kDa SSA-Ro are
important laboratory variables in autoimmune, immunopathological diseases, most notably in
the diagnosis of primary Sjögren,s syndrome (SS), and certain variants of systemic
lupus erythematosus (SLE). Pregnant women who have anti-SSA and/or anti-SSB
autoantibodies, regardless of their clinical status are at risk for having infants with
manifestation of neonatal lupus, including the development of congenital heart block.
Methods: We conducted the study in which the presence of antibodies against the 52
kDa SSA-Ro and the 60 kDa SSA-Ro in Czech population was determined in 31 women suffered
from SLE, 20 women with primary SS and 12 healthy blood donors by immunobloting analysis
using ANA/AMA-IMMUNOBLOT (DPC Biermann GmbH, Germany) diagnostic kit. The differences in
the positive results among different groups were calculated by the comparison of relative
frequencies of incidence.
Results: The presence of anti 52 kDa SSA-Ro antibodies was significantly higher
both in SS patients (95 %, p<0.001) and SLE patients (52 %, p<0.01) than in control
(8 %). Comparing the positivity for anti 52 kDa SSA-Ro between SS and SLE patients the
presence of antibodies is significantly higher in former group (p<0.001). The presence
of anti 60 kDa SSA-Ro antibodies were significantly higher both in SS patients (40 %,
p<0.001) and SLE patients (23 %, p<0.01) than in control (0 %). Comparison the
positivity for anti 60 kDa SSA-Ro between SS and SLE patients reveals no statistically
significant differences between these groups.
Conclusion: The information about the presence of autoantibodies against components
of SSA-Ro complex is in agreemant with literary statements and could be very relevant for
the management of pregnancies that could be supposed.
Key words: Sjögren’s syndrome, 52 kDa SSA-Ro autoantibodies, 60 kDa SSA-Ro
autoantibodies, systemic lupus erythematosus.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 1-6
Download full text in PDF format (141 kB)
PREDNÁ UVEITÍDA PRI JUVENILNEJ CHRONICKEJ ARTRITÍDE
Z. ČEPILOVÁ, M. PORUBSKÁ
Očné oddelenie, OLÚ RCH, Nový Smokovec
Riaditeľ: MUDr. I. Maurovič
Súhrn
Pozadie problému: Predná uveitída (iridocyklitída) v asociácii
s juvenilnou chronickou artritídou má dve rozdielne klinické jednotky: akútnu
a chronickú formu. Odlišujú sa klinickým obrazom, priebehom, komplikáciami,
vzťahom k ANA a antigénu HLA-B27, odozvou na terapiu a prognózou pre
zrakové funkcie.
Cieľ práce: Sledovať a porovnať vývoj komplikácií v oboch
skupinách v závislosti od dĺžky trvania uveitídy. Zamerať sa na liečbu
a prognózu ochorenia.
Pacienti: Retrospektívne sme hodnotili 27 pacientov s juvenilnou chronickou
artritídou a prednou uveitídou. S prednou uveitídou sme mali 9 pacientov (3
ženy a 6 mužov) s priemerným vekom 23,3 roka. V skupine
s chronickou prednou uveitídou bolo 18 pacientov (13 žien a 5 mužov)
s priemerným vekom 14,3 roka.
Výsledky: Komplikácie a pokles videnia sú závažnejšie u pacientov
s chronickou formou uveitídy. S dĺžkou trvania ochorenia dochádza
k progresii komplikácií, narastá ich počet a zhoršujú sa zrakové funkcie.
Pacienti s akútnou prednou uveitídou dobre reagujú na liečbu, kým medzi
pacientmi s chronickou uveitídou sú závažné formy ťažko terapeuticky
ovplyvniteľné. V oboch skupinách pacienti dobre reagujú na enzymoterapiu. 6
pacientok (8 očí) s chronickou uveitídou sa podrobilo chirurgickému riešeniu
komplikácií. Pooperačné výsledky nie sú povzbudivé.
Záver: Chceme poukázať na nevyhnutnosť úzkej spolupráce s reumatológom,
pediatrom a oftalmológom.
Kľúčové slová: juvenilná chronická artritída, predná uveitída, komplikácie
uveitídy.
Summary
Background: Anterior uveitis (iridocyclitis) associated with juvenile chronic
arthritis comprises two different clinical entities: the acute and the chronic form. They
differ in clinical picture, course, complications, relations to ANA and HLA-B27 antigens,
response to therapy and the vision function prognosis. Aim: The aim of the study is
to follow and compare development of complications in both the groups in relation to the
lenght of uveitis, focusing to the therapy and prognosis of the disease.
Patients: We retrospectively evaluated 27 patients with juvenile chronic arthritis
and anterior uveitis. The acute anterior uveitis group consisted of 9 patients (3 females
and 6 males) with an average age 23.3 years. The chronic anterior uveitis group comprised
18 patients (13 females and 5 males) with an average age 14,3 years.
Results: Complications and deteriorated vision are more severe in the chronic
anterior uveitis patients. The longer is the course of the disease, the more frequent and
progressive are the complications and the more severe is the vision deterioration.
Patients with acute anterior uveitis respond to therapy well, while among the chronic
anterior uveitis patients there are severe cases difficult to affect therapeutically. In
both the groups patients responded to enzymotheapy well. 6 female patients (8 eyes) with
chronic anterior uveitis undertook a surgery. Postsurgical outcomes are not
encouraging.
Conclusion: We would like to point out to necessary close cooperation with
rheumatologists, paediatricians and ophthalmologists.
Key words: juvenile chronic arthritis, anterior uveitis, uveitis complications.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 7-10
Download full text in PDF format (143 kB)
SYSTÉMOVÁ SKLERÓZA A GRAVIDITA
M. OSTENSEN
Klinika reumatológie Univerzitnej nemocnice, Trondheim, Nórsko
Summary
Objective: Review studies on systemic sclerosis and pregnancy.
Methods: Analysis of case reports and prospective and retrospective studies.
Main results: Early case reports reported a 50 % pregnancy loss rate, but
later retrospective and prospective case-control studies have found pregnancy loss varying
between 9-45 %. Recent studies found cutaneous disease largely unaltered by pregnancy
whereas arthralgias and gastroesophageal reflux sometimes increased. Development of renal
crisis was not found increased in pregnant patients, but could be controlled with
ACE-inhibitors when occurring. Tight skin of widespread cutaneous disease can create
difficulties at delivery. Systemic sclerosis does not cause neonatal disease, but the
limited form increases the risk of perinatal mortality.
Conclusion: Pregnancy is possible in patients with systemic sclerosis, but should
be discouraged in those with early, diffuse sclerosis or pulmonary hypertension. Pregnant
patients should be monitored regularly during pregnancy.
Key words: systemic sclerosis, pregnancy, pregnancy loss rate, perinatal mortality.
Súhrn
Cieľ: Analyzovať štúdie o systémovej skleróze a tehotnosti.
Metódy: Analýzy prípadových štúdií a prospektívnych aj
retrospektívnych štúdií.
Hlavné výsledky: Staršie prípadové štúdie udávajú 50 % potratovosť, no
v neskorších prospektívnych aj retrospektívnych štúdiách typu
“case-control” potratovosť kolíše medzi 9 % až 45 %. Nedávne štúdie zistili,
že tehotnosť väčšinou neovplyvní kožné ochorenie, no niekedy sa pri ňom
zintenzívni artralgia a gastroezofágový reflux. U tehotných pacientok sa
indukovanie renálnej krízy tehotnosťou nepozorovalo. Keď sa objaví, dá sa udržať
pod kontrolou inhibítormi ACE. Pri pôrode môže robiť problémy napätá koža, ktorá
sa vyskytuje pri veľmi rozšírenej kožnej chorobe. Systémová skleróza neprechádza
na novorodenca, no v obmedzených prípadoch zvyšuje pravdepodobnosť perinatálneho
úmrtia.
Záver: Ženy so systémovou sklerózou môžu otehotnieť, no tehotnosť sa
neodporúča pacientkám s ranou, difúznou sklerózou, či pľúcnou hypertenziou.
Tehotná pacientka musí počas tehotnosti chodiť na pravidelné kontroly.
Kľúčové slová: systémová skleróza, gravidita, potratovosť, perinatálna
úmrtnosť.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 11-14
Download full text in PDF format (132 kB)
NĚKOLIK POZNÁMEK K PROBLEMATICE RANNÍ ZTUHLOSTI U REVMATOIDNÍ ARTRITIDY
K. TRNAVSKÝ
Arthrocentrum, Praha
Ředitel: prof. MUDr. K. Trnavský, DrSc.
Souhrn
Ranní ztuhlost je doprovodním nespecifickým příznakem revmatoidní artritidy, ale
i jiných revmatických chorob. Znovu se diskutují otázky její kvantifikace
a oprávnění jejího zařazení mezi diagnostická kritéria revmatoidní
artritidy.
Klíčová slova: ranní ztuhlost, revmatoidní artritida.
Summary
Morning stiffness is a concomitant non-specific manifestation of rheumatoid arthritis
and other rheumatic diseases. Questions of its quantification and legitimacy of its place
among diagnostic criteria of rheumatoid arthritis are still discussed.
Key words: morning stiffness, rheumatoid arthritis.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 15-16
Download full text in PDF format (111 kB)
CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM
M. NOUZA
Centrum klinické imunologie, NZZ MUDr. M. Nouzy, Praha
Vedoucí: MUDr. M. Nouza, CSc.
Souhrn
Chronický únavový syndrom je onemocnění zvýšeně sledované zvláště
v posledních 15 letech. Vlnu zájmu o stavy chronické únavy neznámého
původu provázené řadou dalších obtíží vyvolaly celosvětově narůstající
počty jednotlivých případů, ale zvláště epidemie v Incline Village
v USA, která vyvrcholila v létě 1985 a postihla na dvě stovky lidí.
O příčinách stavu se vedou diskuse, nejčastěji se uvažuje o komplexní
poruše imunitního systému s účastí zatím neznámé infekce a druhotných
dopadů v centrální nervové soustavě a endokrinním systému.
V diagnostice chronického únavového syndromu se celosvětově využívají
kritéria navržená v roce 1994 na půdě Centers for Disease Control and Prevention
mezinárodní skupinou odborníků vedených K. Fukudou. Jiný přístup, bližší
evropskému medicínskemu uvažování, nabízejí britská (oxfordská) doporučení.
Pečlivé vyšetření musí vyloučit chronické infekce a záněty, zhoubné
nádory a autoagresivní choroby, anémii a postižení funkce srdce, jater nebo
ledvin, ale také alkoholismus či jinou drogovou závislost. Pokud jsou všechny obvyklé
příčiny chronické únavy vyloučeny (a k tomu většinou stačí kvalitní
anamnéza, pečlivé fyzikální vyšetření a základní laboratorní vyšetření
krve a moči), nemocné přesto dlouhodobě sledujeme. Proto i většina
dalších prováděných vyšetření má za cíl pouze vylučovat známé stavy
provázené únavou (sono břicha a ledvin, rtg S+P, podrobné laboratorní, včetně
imunologického vyšetření). Další vyšetření budou ordinována s rozmyslem,
podle klinického obrazu, zkušenosti, fyzikálního nálezu a subjektivních stesků
nemocného. Dokud není k dispozici kauzální léčba, doporučuje se
u nemocných, kteří mají v popředí známky imunodeficitu, imunomodulační
léčba, antibiotická léčba u nemocných s přítomnou bakteriální infekcí
nebo s podezřením na fokální infekci. Nootropní a vazoaktivní léčba
najde uplatnění tam, kde dominuje mentální únava s poruchou kognitivních
funkcí. Psychofarmaka, sedativa a hypnotika při sekundárních úzkostných
a depresivních stavech a při poruše spánku. Vitaminy, minerály, přírodní
látky a další symptomatika se využívají při léčbě únavy, slabosti
a energetickém deficitu. Základem veškeré léčby je však komplexní,
trpělivý, empatický přístup.
Klíčová slova: chronický únavový syndrom, CFS, fibromyalgie, imunodeficit.
Summary
Chronic fatigue syndrome is a disease monitored more intensively in the last 15
years. The attention to conditions of chronic tiredness of unknown origin accompanied by
other difficulties was brought up by increasing number of cases worldwide and specifically
by the epidemic in Incline Village, USA, which, reaching its peak in summer 1985, involved
two hundred people. The causes of the conditions are still discussed. The most frequent
suggestion is a complex disorder of immune system with the participation of a so
far unknown infection and secondary impact to both central nerve and endocrine systems.
Diagnosis of chronic fatigue syndrome utilises criteria developed at the Centers for
Disease Control and Prevention by the international research group led by K. Fukuda in
1994. Other approach, closer to European medical thinking is presented by the British
(Oxford) recommendations.
Careful examination shall exclude chronic infections and inflammations, malign tumors,
auto-aggressive diseases and anemia; heart, liver or kidney involvement, alcohol abuse and
other addictions. If the obvious causes of fatigue are excluded (that can be done by
thorough search of the patient’s history, careful physical examination and basic
laboratory tests of blood and urine), the patient should be monitored on a long-term
basis. Further tests shall be aimed at exclusion of other known conditions accompanied by
fatigue (ultrasound examination of abdomen and kidneys, chest X-ray and detailed
laboratory tests including immunological ones). These examinations shall be administered
according to the clinical picture, experience, physical findings and subjective complaints
of the patient. Since the causal treatment is not yet available, immuno-modulatory
treatment is recommended in patients with dominating immune deficiency and antibiotic
drugs are advised in patients with bacterial infection or a suspected focal
infection. Nootropic and vasoactive therapy shall be applied in patients with mental
fatigue and cognitive function disorder dominance. Psycho-pharmaceuticals, tranquilisers
and hypnotic agents are administered in secondary anxious and depressive conditions and
sleeping disturbances. Vitamins, minerals, natural preparations and other symptomatic
agents are utilised in the management of tiredness, weakness and energetic deficit. In any
treatment, comprehensive and empathic approach is fundamental.
Key words: chronic fatigue syndrome, CFS, fibromyalgia, immune deficiency.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 17-23
Download full text in PDF format (178 kB)
PORUCHY SEKRÉCIE RASTOVÉHO HORMÓNU
J. PAYER, J. ROVENSKÝ
I. interná klinika LFUK a FN, Bratislava
Prednosta: prof. MUDr. I. Ďuriš, DrSc.
Výskumný ústav reumatických chorôb, Piešťany
Riaditeľ: prof. MUDr. J. Rovenský, DrSc.
Súhrn
Rastový hormón patrí medzi hormóny ovplyvňujúce kostný metabolizmus. Stimuluje
proliferáciu a diferenciáciu osteoblastov (priamo i prostredníctvom
rastových faktorov), stimuluje 1-alfa-hydroxylázu, a tým syntézu vitamínu D,
ovplyvňuje gonadálne steroidy, moduluje imunitný systém a má anabolický efekt
na kostrové svalstvo. Jeho nadbytok - akromegália aj nedostatok - nanizmus spôsobujú
mnoho klinických prejavov. Reumatologické prejavy patria medzi najčastejšie
a najdôležitejšie. Napriek včasnej diagnostike a liečbe základného
ochorenia býva časť komplikácií poruchy sekrécie rastového hormónu ireverzibilná.
Kľúčové slová: rastový hormón, reumatické prejavy, akromegália, nanizmus.
Summary
Growth hormone is one of the hormones effecting bone metabolism. It stimulates
proliferation and differentiation of osteoblasts (both directly and via growth factors),
1-alpha-hydroxylase and thus also vitamin D synthesis, influences gonadal steroids,
modulates immune system and has an anabolic effect to the skeleton muscles. Both its
surplus (acromegaly) and storage (nanism) are manifested by many clinical symptoms, the
rheumatological ones being the most frequent and most important. In spite of early
diagnostics and therapy of the disease, some complications related to growth hormone
secretion disorders are irreversible.
Key words: growth hormone, rheumatological manifestations, acromegaly, nanism.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 25-31
Download full text in PDF format (143 kB)
LIEČBA REUMATOIDNEJ ARTRITÍDY MONOKLONOVOU PROTILÁTKOU PROTI TUMOR-NEKROTIZUJÚCEMU FAKTORU ALFA, INFLIXIMAB (cA2) - REMICADETM (CENTOCOR, MALVERN, PA, USA)
P. POPRAC, J. ROVENSKÝ, F. MATEIČKA, S. BLAŽÍČKOVÁ
Výskumný ústav reumatických chorôb, Piešťany
Riaditeľ: prof. MUDr. J. Rovenský, DrSc.
Súhrn
V priebehu desaťročia sa poznatky o patogenéze reumatoidnej artritídy (RA)
rozšírili s rozpoznaním úlohy cytokínov. Tumor nekrotizujúci faktor alfa (TNF
alfa) má pri RA významnú úlohu v proximálnej časti zápalovej kaskády.
Chimérová protilátka proti TNF alfa pripravená rekombinantnou DNA technológiou -
infliximab (cA2) - preparát Remicade sa použila v niekoľkých štúdiách pri
liečbe RA. Maini a Elliot zistili, že blokáda TNF alfa v krátkotrvajúcom
liečebnom režime je efektívna a bezpečná. V medzinárodnej multicentrickej
štúdii ATTRACT (Anti-TNF Trial in Rheumatoid Arthritis with Concomitant Therapy)
opakovaným podaním v kombinácii s metotrexátom počas 1 roka sa potvrdil
priaznivý vplyv infliximabu na sledované parametre aktivity choroby so zachovaním
bezpečnostného profilu.
Kľúčové slová: protilátka anti TNF, anticytokínová liečba, infliximab, Remicade,
reumatoidná artritída.
Summary
For the last ten years, the body of knowledge about rheumatoid arthritis (RA) pathogenesis
has augmented. Tumor-necrosis factor alpha (TNF alpha) has an important role in the
proximal part od the RA inflammatory cascade. Chimeric antibody against TNF alpha prepared
via recombinant DNA technology - infliximab (cA2) - Remicade preparation - has been used
in several RA therapeutic studies. Maini and Elliot discovered that, inhibition of TNF
alpha is efficacious and safe in a short time therapy regime. In the international
multicentric AATRACT study, (Anti-TNF Trial in Rheumatoid Arthritis with Concomitant
Therapy) a year long repeated administration of infliximab combined with methotrexate
proved to have a favourable effect on the monitored parameters of the disease
activity while the safety profile was preserved.
Currently, studies with other preparations inhibiting the TNF activity are carried out.
Key words: anti-TNF antibody, infliximab, anticytokine therapy, Remicade, rheumatoid
arthritis.
Rheumatologia, 14, 2000, č. 1, s. 33-39
Download full text in PDF format (106 kB)
EXKLUZÍVNE INTERVIEW S DR. GRO HARLEM BRUNTLANDOVOU, GENERÁLNOU RIADITEĽKOU WHO, PRE ČLENSKÉ SPOLOČNOSTI MEDZINÁRODNEJ NADÁCIE OSTEOPORÓZY (IOF)
HISTORIE OBJEVU REVMATOIDNÍHO FAKTORU
KONCEPCIA NADSTAVBOVÉHO ODBORU REUMATOLÓGIA
XIV. KONGRES EURÓPSKEJ LIGY PROTI REUMATIZMU V GLASGOWE
HORMONÁLNA SUBSTITUČNÁ LIEČBA A OSTEOPORÓZA
Download full text in PDF format (178 kB)